Ani v Chile neudělám výjimku a k domorodcům se vypravím. Jasnou volbou jsou jihoameričtí indiáni kmene Mapuch. Mapuchové jsou hrdým kmenem, který dodnes své tradice a zvyky pečlivě opatruje. Jako jediní v Jižní Americe se dokázali ubránit Španělským jednotkám. Sto let se o dobytí mapuchského území Španělé pokoušeli. Neúspěšně.  Nakonec museli s indiány podepsat mírovou smlouvu. S tímto hrdým národem bych rád strávil několik dní. Chci pozorovat jejich tradice, ochutnat jejich jídlo a poznat sílu, která Araukány, jak se Mapuchům také říká, hnala v jejich boji za svobodou. Přijmou mě vůbec mezi sebe? Budou mi důvěřovat a nechají mě poznat jejich svět? Chile může být i nevyzpytatelné.

Táhne se tisíc kilometrů podél Pacifiku od jižní hranice Peru po centrální oblast země. Čistá obloha a minimální světelné znečištění dělají z této pouště také jedinečné kino, ve kterém se večer, co večer rozehrává obdivuhodná hvězdná podívaná. Není divu, že se v této poušti nachází největší observatoř světa, která svou technologií odhaluje neuvěřitelná tajemství původu hvězd, planet a galaxií. Není náhoda, že si Chile vysloužilo přezdívku Oko do vesmíru. Nejen poušť a hvězdy jsou tím, co mě na Atacamě láká. Je to fakt, že tato poušť čas od času rozkvétá. Zní to až neuvěřitelně. Mnozí tento jev vnímají jako zázrak. Pro vědce je rozkvetlá poušť důkazem toho, jak se místní rostliny dokázaly skvěle přizpůsobit prostředí. V poušti nezaprší třeba i několik let, a tak Atacama rozkvétá výjimečně. Věřím a moc si přeji, abych měl to štěstí
a rozkvetlou poušť spatřil. Chile je samý přírodní zázrak.

Toto město objímají z jedné strany mocné Andy a z té druhé už je to jen kousek k Tichému oceánu, přesně devadesát kilometrů. Zdejší street art nemá obdoby. Nachází se po celém městě, až Santiago připomíná galerii. K vidění jsou tu totiž mistrovská díla renomovaných lokálních i zahraničních umělců. Chile bují životem, místní pohodou a především barvami. Stále ale nesmím zapomínat, že jsem v Jižní Americe, kde člověk musí být pořád na pozoru. Nikdy si totiž nemůžu být jistý, zda ulice, do které jsem vstoupil ctí zákon a pořádek. Jsem ale také zvědavý, jak vypadají tzv. „města duchů“ Humberstone a Santa Laura. Tato stará opuštěná důlní města v sobě jistě skrývají mnohé příběhy. I sem kdysi putovala spousta lidí s vidinou úžasné práce, a především velkých zisků. Realita ale byla jiná, těžba nitrátu a vlastně jakákoliv práce v dolech je nesmírně náročná. Opakem těchto měst je zcela jistě Valparaíso, město zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Bohémská atmosféra, městské lanovky, pestrobarevné domy, malebné uličky, přístav. To vše
a mnohem víc je Valparaíso. Chile je plné kontrastů.

Nachází se jižně od 36. rovnoběžky jižní šířky a rozprostírá se na ploše jednoho milionu kilometrů čtverečních. Mys Horn, Ohňová Země, štít Fitz Roy, skalní věže Torres del Paine – to jsou jedny ze symbolů Patagonie. Nikde na Zemi snad není divočejší přírody než zde. Příroda ve své čiré kráse tu bují ve všech koutech. Lachtani, kondoři, nandu, pumy, tučňáci. Pustiny, silné lesy, mocná skaliska, aktivní sopky, termální prameny, porosty araukáriových lesů, monumentální ledovce. průzračná jezera zrcadlící vysoké štíty hor to jsou dech beroucí pohledy, které člověka nejen dojímají, ale dokazují, jak mocná a silná příroda je. Rozlehlými pustinami se tu a tam prohánějí kovbojové. Zdejší malá městečka jsou domovem necelých dvou milionů lidí převážně indiánského původu. Přírodní poklady Patagonie obdivoval už kdysi dávno Sir Francis Drake, Ferdinand Magalhãese nebo Charles Darwin. Chci jít po jejich stopách a přenést se do míst, kde
vládne příroda. Chile je dech beroucí.

Rapa Nui je polynéský název Velikonočního ostrova, který svou polohou spadá sice do Polynésie, ale je spravován právě Chile. Od jihoamerické pevniny jej dělí 3600 km. Ostrov o Velikonoční neděli objevil roku 1722 Jacob Roggeveen. Moje cesta do Chile se bez návštěvy tohoto místa neobejde. Sochy Moai, pro které je ostrov proslulý, mě fascinují už od dětství. Jako kluk jsem hltal objasnění záhady Ing. Pavla Pavla, jak mohli obyvatelé ostrova gigantické sochy zvednout. Sám jsem zvědavý, jakou energii tohle místo bude mít.

 Naplním všechny své cíle? Jaké příběhy mi život připraví tentokrát? Podaří se mi projet slavnou cestu Carretera Austral? Jaká zvířata budu moct fotit a natáčet? Pohlédnu z očí do očí divoké pumě? Jaké ceremonii budu přihlížet? A jaké poznání na konci této cesty na mě vlastně čeká? Zatím je to vše jedno velké tajemství. Věřím, že Chile jich je plné.

Přijměte v tuto chvíli mé srdečné pozvání na další cestu v rámci projektu Planeta Země 3000, která nás tentokrát zavede na společné putování po jihoamerickém Chile. Už se na to moc těším.

S úctou

Adam LELEK

fotograf, cestovatel, zakladatel projektu PZ3000