Budeme putovat od moderního Panamského průplavu do pralesů Dariénu, po řekách za původními obyvateli, pod aktivními sopkami Guatemaly i mezi mayskými chrámy ukrytými v džungli. Vstoupíme do mlžného lesa, kde budeme hledat bájného quetzala, sestoupíme do podzemních jeskyní, a nakonec se ponoříme pod hladinu Karibiku. Na cestě postupně zjistíme, že hranice, které vypadají na mapě tak samozřejmě, v přírodě často vůbec neexistují.

V Dariénu budeme pátrat po harpyji pralesní, obrovském dravci korun tropického lesa a národním ptáku Panamy. Darién patří k jejím nejdůležitějším oblastem ve Střední Americe. Zvukovým symbolem pralesa jsou jednoznačně vřešťani. Jejich hluboké volání nás bude provázet Panamou i guatemalským Peténem. V Tikalu žijí vřešťani pláštíkoví společně s ohroženými chápanovitými opicemi a řadou dalších savců. V guatemalském mlžném lese budeme hledat quetzala, jednoho z nejslavnějších ptáků Mezoameriky a symbol Guatemaly. V Belize převezme roli hlavního velkého savce tapír Bairdův – největší původní suchozemský savec Střední Ameriky a národní zvíře Belize. Nepůjde nám pouze o přímé spatření. Budeme hledat stopy, cesty v pralese a ukážeme si, proč velcí savci potřebují rozsáhlou propojenou krajinu. Pod zemí se zaměříme na netopýry a na konci cesty přejdeme k mořskému světu. Belize Barrier Reef poskytuje prostředí mimo jiné kapustňákům a třem druhům mořských želv. Patří k biologicky mimořádně bohatým systémům Karibiku. Podle skutečného výskytu budeme natáčet také rejnoky, žraloky, papouščí ryby a další obyvatele korálových útesů. Vedlejšími zvířecími protagonisty mohou být ary arakangy v Peténu, jejichž poslední významné guatemalské populace jsou předmětem intenzivního ochranářského programu.

Obrovské lodě zde překonávají pevninu, která odděluje Pacifik od Karibiku. Jen několik kilometrů od zdymadel ale leží tropický prales. Právě zde začneme rozkrývat mnohem starší příběh. Dávno před člověkem vzniklo ve Střední Americe spojení mezi severem a jihem a krajina se stala cestou pro rostliny a živočichy. Budeme pozorovat vřešťany, ptáky a život v korunách stromů a ukážeme si také překvapivě důležitou roli pralesa a řeky Chagres pro fungování moderního průplavu. Panama se tak stane prvním místem, kde se setká svět člověka se světem přírody.

V Dariénu dostane pojem „Cesta mezi světy“ nový význam. Automobil vystřídá člun a řeka se stane silnicí. V komunitě Wounaan budeme sledovat, jak vznikají tradiční výrobky z vláken palmy chunga, poznáme místní znalost ptáků a lesa a budeme se ptát, co znamená žít v prostředí, které pro člověka z města působí jako divočina, ale pro místní je domovem. Hlouběji v Dariénu chceme navštívit komunitu Emberá a strávit několik dní s konkrétní rodinou – na řece, při rybolovu, práci i přípravě jídla. V noci se prales promění ve svět zvuků, který přes den téměř neexistuje. A někde vysoko nad námi může být i již zmiňovaná  harpyje pralesní.

Tady se ukáže, že další svět se skrývá přímo pod našima nohama. Budeme sledovat práci vulkanologů a poznáme lidi, kteří žijí v blízkosti aktivního vulkánu. Sopka dokáže ničit, ale vulkanismus zároveň po dlouhou dobu formuje krajinu a ovlivňuje půdy, na kterých lidé hospodaří. Oheň se tak nestane jen obrazem nebezpečí, ale další silou, která utváří Střední Ameriku. Obrovské jezero Atitlán leží v sopečné krajině obklopené horami a vulkány. Právě tady se setkáme se současnými Tz’utujilskými Mayi. Nechceme ale vyprávět o Mayích pouze jako o civilizaci z učebnic dějepisu. Budeme s rodinou při práci, na trhu, při přípravě jídla i na poli. Kukuřice nás přivede k jednomu z nejsilnějších motivů celé mayské oblasti – ke spojení člověka, potravy, půdy a příběhů předávaných z generace na generaci.

Denní světlo zmizí, ozve se kapání vody a nad hlavami se objeví netopýři. Geologie nám vysvětlí vznik krasu a podzemních řek, zatímco mayské tradice nám otevřou úplně jiný způsob vnímání jeskyní a podzemí. Potom zamíříme na jih za dnešními Q’eqchi’ a Mopan Mayi. Na milpě, při sklizni kukuřice nebo zpracování kakaa uvidíme, že mayský svět nezmizel se zánikem dávných měst. Změnil se – a pokračuje. Na pobřeží se příběh znovu promění. U Garifunů vstoupíme do kultury, jejíž historie je spojena s Karibikem, migrací, jazykem, hudbou a ústním předáváním tradic. Pak přijde poslední hranice – mořská hladina. Mangrovové porosty přejdou do luk mořských trav a dále do korálového útesu. Belize Barrier Reef je propojeným systémem pobřežních, mangrovových, mořských a útesových stanovišť, která společně poskytují prostor pro mimořádné množství života. Budeme hledat mořské želvy, kapustňáky a další obyvatele Karibiku a poprvé na cestě se sami ponoříme do světa, který z pevniny vůbec není vidět.

Na začátku expedice jsme chtěli zjistit, kde končí jeden svět a začíná druhý. Po tisících kilometrů možná zjistíme, že jsme se ptali špatně. Prales přechází v řeku, řeka v moře, minulost v současnost a život jednoho tvora závisí na světě druhého.