Jedinečnost Madagaskaru je dána především tím, že díky jeho geologickému vývoji a dlouhodobé izolovanosti se tu vyvinul zcela svébytný život. Unikátní fauna a flora. Proč tomu tak je? Odpověď na tuto otázku najdeme v pradávné geologické minulosti naší planety, v průběhu které se Madagaskar vyvíjel zcela samostatně. Izolovaný vývoj ostrova příroda dokonale využila a dala příležitost ojedinělé evoluci. Té pomohlo především rozmanité klima i členitost reliéfu nebo poloha ostrova. Unikátní Madagaskar se tak mohl stát jednou z deseti zemí světa s největší biodiverzitou, tedy s jednou z největších rozmanitostí živých organizmů na Zemi. Jet na Madagaskar a neprozkoumat zdejší přírodu nelze. Na cestě jsem se setkal s mnohými vzácnými druhy, jako jsou třeba ksukol ocasatý, fosa, chameleon velký, hroznýš madagaskarský… Jak rád pozoruji a fotím zvířata ve volné přírodě!

Tak jako je pestrá příroda, je pestrý i původ obyvatel Madagaskaru. První lidé připluly na ostrov z indonéského Bornea v 10. století př. n. l. Od počátku našeho letopočtu pronikali na Madagaskar africké kmeny, v sedmém století přicházejí Arabové a ve století šestnáctém Evropané. I z toho je zřejmé, že pestré zde budou i kulturní tradice, které ve všech zemích světa tak rád poznávám. Zaměřil jsem se na hledání nejdůležitější ceremonie z celého ostrova na tajemnou famadihanu. Madagaskar jsem projel křížem krážem, abych se mohl tohoto pohřebního rituálu zúčastnit.

Na cestě jsem se setkal s mnohými zvyklostmi Malgašů. Vyslechl jsem srdceryvné malgašské písně, zjistil, jak probíhá obchod na největším kravském tržišti, prozkoumal krásy hlavního města Antananarivo, ale i koloniálního městečka Ambalavao. Plavil jsem se na tradičních dřevěných pirogách Mozambickým průlivem a s místními rybáři z vesničky Ifaty zažil tradiční lov za pomoci sítí a harpun. Na jihu ostrova jsem poznal, jaký je život nejchudších lidí na světě. Mnozí z nich tu nemají ani životně důležitou vodu. Tu u silnic směňují s řidiči za vlastnoručně vyrobené dřevěné uhlí. Na ostrově žije devatenáct kmenů, jejichž život se v mnohém liší. Všichni mají ale také mnoho společného. Jako například takzvané fady – neboli tabu, tedy věci o kterých se nemluví, nebo se nedělají.

Infrastruktura chudého Madagaskaru je katastrofální. Jediná přijatelná asfaltová silnice na ostrově spojuje sever s jihem. Ostatní platí za jedny z nejhorších na světě. Mnohé z cest jsou sjízdné pouze několik měsíců v roce a i pouhých 150 km vám může zabrat několik dní. Jaké bylo mé překvapení na poloostrově Masoala, když jsem zjistil, že jedna jeho část není průjezdná. I když mi do cíle zbývalo „pouhých“ 100 km. Musel jsem se vrátit, jet jinudy téměř 1700 km a na cestě autem strávit dalších 10 dní. Rozbahněné cesty nejsou ovšem jedinou zdejší dopravní atrakcí, přívozy, brody, děravé či polorozpadlé mosty jsou běžnou součástí dopravy na Madagaskaru. Tyto atrakce sice nezaručí včasný příjezd do cíle, ale vysokou míru adrenalinu zažijete na 100 %.