Na našem kambodžském bucket listu byly tyto položky: navštívot Phnom Penh, poznat historii Kambodže, pozorovat slony ve volné přírodě, projet Kambodžu v kočáře, ochutnat sklípkany, plout na jezeře Tonlé Sap, vyzkoušet si práci na lotosovém poli, nocovat u chrámu Angkor a setkat se s kouzelníkem. A jsme moc rádi, že jsme si v jubilejním dvacátém pokračování projektu Planeta Země 3000 s názvem „Kambodža – putování k tajemné hoře“ mohli odškrtnout všechny položky z tohoto seznamu. Naši cestu jsem začali v hlavním městě Phnom Penhu, kde jsme navštívili nejen královský palác, ale také věznici S-21 a Killing Fields. Z minulosti, která je spojená s krutým diktátorem Pol Potem a běsněním Rudých Khmérů v průběhu let 1975–1979, nám běhá mráz po zdech ještě dnes. V Pnhom Penhu jsme ale zažili i zábavu, a to nedaleko královského paláce při koupi khmérského tuk tuku, kterému jsme hned začali říkat královský kočár. V Kambodži jsme poznali nejen místní kuchyni a její gastronomický skvost, kterým jsou fritovaní sklípkani. Na jedno odpoledne jsme se stali rolníky na lotosovém poli a poznali jsme, jak náročná práce to vlastně je. Lotos je fascinující rostlina, vyrůstá z bahna, směřuje za sluncem a kvete ne neskonalé krásy. Navíc člověk umí využít všechny její části. Pozorovat zvířata ve volné přírodě je vždy krásný zážitek. V Mondulkiri jsme takto strávili celý den v přítomnosti slonů asijských. Kambodža je zemí králů, legend a prastarých chrámových komplexů. Tajuplné věže, které snad kdysi měly sloužit jako sídla Bohů, dnes z velké části zakrývá džungle. Nic jim to ale neubírá na velkoleposti a síle. Naopak. Místem stále rezonují příběhy a vznešenost dob dávno minulých. Nocování na takovém místě proto bylo plné přemýšlení, mystiky, očistné energie a uvědomění si sebe sama.
