Exotickou Kolumbii jsme projeli a poznali ze sedla motorky. Prokličkovali jsme dynamickým centrem Bogoty plným grafitti a hned za hlavním městem jsme začali odhalovat kolumbijskou prvou tvář. Poznali jsme, že Kolumbie oplývá nepopsatelně okouzlující přírodou, vášnivou kulturou, vstřícnými a srdečnými lidmi, ale nese si i jizvy drsného údělu, rozervanosti a neuvěřitelně bolavých lidských příběhů. Pouze jihoameričtí bohové a duchové mohou mít tušení, proč se právě zde zrodil magický realismus, který jediný může vysvětlit neskonalou laskavost a krásu i nelítostnou krutost Kolumbie. Magický realismus je sice literární směr, kdy se v reálném prostředí přihodí něco neuvěřitelného, po celou dobu cesty po této zemi jsme si ale nebyli vůbec jistí, jestli se nám celé tohle putování jenom nezdá. V Kolumbii jsme natáčeli tři měsíce a nabyli jsme pocitu, jako by magický realismus prostupoval nejen řádky slavného díla Gabriela Garcíi Márqueze Sto roků samoty, ale celkem nenápadně se vléval i do uliček tamějších měst, vesniček a osad, kličkoval mezi stromy hluboko v nitru nespoutaných pralesů, linul se horkým vzduchem nad rozpálenou zemí, vanul nad vrcholky majestátních hor, nořil se do hlubin nekonečných oceánů, dotýkal se zdejších kultur, tradic a rituálů a v neposlední řadě prostupoval do lidských životů zdejších domorodců a spoluvytvářel neuvěřitelný osud celé KOLUMBIE.
